Černá šelma v Modré knize Dona Gobbiho

Boj mezi vaší nebeskou Matkou a jejím Odpůrcem dosáhl teď rozhodující fáze.

 

 

Valdragone di San Marino, 29. června 1983

 

„Žena oděná sluncem“ otevřeně bojuje se svým vojskem proti vojsku, které řídí Rudý drak, do jehož služeb se dala černá šelma přicházející z moře.

Rudý drak je marxistický ateismus, který nyní dobyl už celý svět a lidstvo přivedl k vybudování nové civilizace bez Boha.

Proto se svět stal suchou a studenou pouští, ponořenou do ledu nenávisti a do temnot hříchu a nečistoty.

Černá šelma je svobodné zednářství, které prosáklo i do církve, napadá ji, zraňuje a pokouší se ji zničit svou zákeřnou taktikou.

Jeho duch se šíří všude jako jedovatý mrak a ochromuje víru, uhasíná apoštolskou horlivost a stále více vzdaluje mnohé od Ježíše a od jeho evangelia.

 

Fatima, 13. října 1985

Výroční den posledního zjevení ve Fatimě

Dva bojové šiky

„Odtud, kde jsem se zjevila jako Žena oděná sluncem, vás všechny volám, abyste se shromáždili okolo své nebeské Vojevůdkyně.

Je to doba velkého boje mezi mnou a mocným šikem, který poslouchá Rudého draka a černou šelmu.

Marxistický ateismus a svobodné zednářství vedou toto shromážděné vojsko, aby svedli celé lidstvo k popření Boha a ke vzpouře proti Bohu.

V jeho čele stojí sám Lucifer, který dnes opakuje svou výzvu postavit se proti Bohu a být zbožňován sám jako Bůh.

S ním bojují všichni démoni, kteří se v tuto dobu vychrlili z pekla na zemi, aby přivedli do zkázy co možná největší počet duší.

S nimi jsou spojeni všichni duchové zavržených a těch, kteří se v tomto životě staví proti Bohu, kteří ho urážejí, proklínají a jdou cestou sobectví a nenávisti, zla a nečistoty.

Jejich jediným životním cílem je bažit po požitcích, ukájet všechny vášně a bojovat za vítězství nenávisti, zla a bezbožectví.

Šik, kterému velím já sama, se skládá ze všech andělů a svatých v ráji, vedených svatým archandělem Michaelem, který je knížetem celého nebeského vojska.

Je to velká bitva, která se odehrává zejména v oblasti duchů.

 

Dongo (Como), 6. září 1986

Jak je to možné, když já jsem vás tolika způsoby a mimořádnými znameními upozorňovala na nebezpečí, které vám hrozí, a předpověděla jsem vám krvavou zkoušku, která už je přede dveřmi?

Protože lidstvo nepřijalo mé opakované výzvy k obrácení, pokání a návratu k Bohu, hrozí je stihnout největší trest, jaký kdy lidské dějiny poznaly.

Je to trest mnohem větší než potopa. Z nebe sestoupí oheň a velká část lidstva bude zničena.

Kristova církev je sužována zhoubnou nákazou nevěry a odpadlictví.

Zdánlivě je všechno klidné a všechno se zdá být dobré. Ve skutečnosti však je skrz naskrz prolezlá stále rozsáhlejším nedostatkem víry, což šíří všude velký odpad.

Mnozí biskupové, kněží, řeholníci a věřící už vůbec nevěří, ztratili docela víru v Krista a jeho evangelium.

Proto musí být církev očištěna pronásledováním a krví.

Do církve také pronikla nejednotnost, rozkol, boj, antagonismus.

Síly ateismu a zednářství, které se vloudily do jejího nitra, zničily její vnitřní jednotu a zatemnily zář její svatosti.

To jsou časy mnou předpovězené, v nichž se kardinálové staví proti kardinálům, biskupové proti biskupům, kněží proti kněžím a Kristovo stádo je rváno dravými vlky, kteří se do něho vplížili pod rouškou bezbranných a tichých beránků.

Mezi nimi jsou i takoví, co zastávají velice odpovědná místa a jejich prostřednictvím se ďáblu podařilo proniknout a řádit na samotném vrcholu církve.

Biskupové a kněží svaté církve Boží, jak veliká je dnes vaše zodpovědnost! Pán se chystá žádat na vás účty, jak jste spravovali jeho vinici.

Kajte se, proste o odpuštění, napravte se a především buďte zase věrni úkolu vám svěřenému.

 

Dongo (Como), 1. ledna 1988 

Můj protivník, který se v těchto dnech utrhl z řetězu s obzvláštní zuřivostí, dělá všechno, aby zabránil, že by tento rok vedl k všeobecné obnově zbožnosti a modlitby ke mně. Síly bezbožectví a zednářství, proniknuvší až do nejvyšších míst církve, se spojily, aby podle a skrytě bojkotovaly tento mariánský rok.

Příkrov temnoty se rozprostřel nad církví a slovo mého papeže padá stále víc do nesmírné pustiny.

 

Klášter Le Bouveret (Vallese, Švýcarsko), 11. června 1988

Svátek Neposkvrněného Srdce Panny Marie

Velký odpad

„O svátku mého Neposkvrněného Srdce tohoto mariánského roku, mně zasvěceného, vás všechny zvu, nejmilejší synové, abyste vešli do nebeské zahrady, kterou jsem pro vás připravila v těchto bolestných a krvavých chvílích očisty.

Nastala hodina velkého odpadu.

Uskutečňuje se to, co bylo předpovězeno v Písmu svatém, ve druhém listu sv. Pavla Soluňanům.

Satanu, mému Protivníku, se podařilo podvodem a podlým sváděním rozesít všude bludy ve formě nových a modernějších výkladů pravdy a přivést mnohé k tomu, že si vědomě vybrali život ve hříchu, v mylném přesvědčení, že hřích už není zlem, ba že je hodnotou a dobrem.

Nastaly časy všeobecného zmatku a největšího zmatení duchů.

Zmatek vstoupil do duší a do života mých přemilých synů.

Tato velká apostaze se šíří stále víc i uvnitř katolické církve.

Bludům se vyučuje a rozšiřují se, zatímco jsou popírány s velkou lehkostí základní pravdy víry, které autentický učitelský úřad církve vždy hlásal a energicky bránil proti jakékoliv heretické úchylce.

Biskupské úřady zachovávají podivné mlčení a vůbec nereagují.

Když můj papež statečně hovoří a opakovaně zdůrazňuje pravdy katolické víry, nikdo ho neposlouchá, ba veřejně jej kritizují a vysmívají se mu.

Je to vychytralá a ďábelská taktika, tajně naočkovaná zednářstvem, které se dnes používá vůči Svatému otci, aby se zesměšnila jeho osoba a jeho práce a aby byl zbaven účinnosti jeho učitelský úřad.

Obětí velkého odpadu jsou moji synové, kteří se nechávají často nevědomky vléci tímto přívalem bludů a zla.

Obětí velkého odpadu jsou mnozí biskupové, kněží, řeholníci i věřící.

V těchto časech zůstane v katolické církvi malý zbytek věrný Kristu, evangeliu a celé jeho pravdě.

Malý zbytek vytvoří malé stádo, celé chráněné v hlubině mého Neposkvrněného Srdce.

Toto malé stádo budou tvořit biskupové, kněží, řeholníci a věřící, kteří zůstanou pevně spojeni s papežem, shromážděni všichni ve večeřadle mého Neposkvrněného Srdce v ustavičné modlitbě, trvalém obětování, v totální nabídce sebe, aby připravili bolestnou cestu pro druhý slavný příchod mého Syna Ježíše.

O tomto mém svátku v mariánském roce se obracím s mateřským pozváním na všechny, kteří se chtějí stát členy malého stáda, aby se zasvětili mému Srdci, žili v hluboké vroucnosti života se mnou a stali se mými statečnými apoštoly v těchto posledních časech, neboť přišla chvíle, kdy musí být mé Neposkvrněné Srdce oslaveno před tváří církve i celého lidstva.“

 

Milán, 3. června 1989

První sobota v měsíci a svátekNeposkvrněného Srdce Panny Marie

Zvíře podobné pardálu

V těchto dobách apostaze, očišťování a velkého utrpení je mé Neposkvrněné Srdce jediným útočištěm a cestou, která vás vede k Bohu spásy a pokoje.

Především se moje Neposkvrněné Srdce stává dnes znamením mého jistého vítězství ve velkém zápase, sváděném mezi přívrženci obrovského Rudého draka a následovníky Ženy oděné sluncem.

V tomto strašlivém boji vystupuje z moře na pomoc Draku zvíře podobné pardálu.

Je-li Rudý drak marxistický ateismus, černá bestie je zednářství.

Drak se zjevuje v síle své moci; černá bestie naopak jedná ve stínu, skrývá se, utajuje se, aby se mohla vměšovat v každé straně.

Tlapy má medvědí a tlamu lví, neboť všude pracuje se lstivostí a se společenskými sdělovacími prostředky, tj. s propagandou.

Sedm hlav označuje různé zednářské lóže, jednající všude způsobem podlým a nebezpečným.

Tato černá bestie má deset rohů a na rozích deset diadémů, znamení panství a královské moci.

Zednářství panuje a ovládá celý svět prostřednictvím deseti rohů.

Roh byl vždy nástrojem rozšiřování, v biblickém světě způsobem, jak nechat více slyšet svůj hlas, mocným sdělovacím prostředkem.

Proto sdělil Bůh svou Vůli svému lidu prostřednictvím deseti rohů, které oznámily jeho Zákon: deset přikázání.

Kdo je přijme a zachovává, přijímá slovo jeho Syna a má podíl na vykoupení, které On dokonal. Ježíš dává duším prostřednictvím milosti týž božský život, který nám zasloužil svou obětí na Kalvárii.

Milost vykoupení je nám udílena prostřednictvím sedmi svátostí. Milostí jsou do duše zasévány zárodky nadpřirozeného života, ctnosti. Mezi nimi jsou nejdůležitější tři božské ctnosti a čtyři hlavní: víra, naděje, láska; opatrnost, statečnost, spravedlnost a mírnost.

V božském slunci sedmi darů Ducha Svatého tyto ctnosti pučí, rostou, rozvíjejí se stále více a vedou duše po světlé stezce lásky a svatosti.

Úkolem černé bestie, to je zednářství, je bojovat podle a vytrvale, aby duším zabránila jít po cestě ukázané Otcem a Synem a osvěcované dary Ducha Svatého.

Jestliže se Rudý drak snaží přivést lidstvo k jednání bez Boha, k popírání Boha, a šíří proto blud ateismu, cílem zednářství není popírat Boha, nýbrž rouhat se mu.

Bestie otvírá tlamu, aby pronášela rouhání proti Bohu, aby se rouhala jeho jménu a jeho příbytku, aby proklínala všechny, kteří přebývají v nebi.

Největším rouháním je upírání úcty, patřící pouze Bohu, a prokazování jí tvorům a samotnému satanu.

Hle, proč v těchto dobách, za zvrhlého působení zednářství, se všude šíří černé mše a satanský kult.

Mimo to se zednářství snaží všemi prostředky zabránit, aby se duše spasily, a tak usiluje zmařit Kristovo vykupitelské dílo.

Sdělil-li Bůh svůj Zákon deseti přikázáními, zednářství rozšiřuje všude mocí svých deseti rohů zákon zcela odporující zákonu Božímu.

Na přikázání Páně – „Nebudeš míti jiného Boha kromě mne“ – vytváří jiné falešné idoly, jimž se dnes přemnozí klanějí.

Na přikázání – „Nevezmeš jména Božího nadarmo“ – odpovídá rouháním proti Bohu a Kristu tolika ďábelskými podlými způsoby, že až snižuje jeho jméno na neslušnou prodejní známku a vyrábí svatokrádežné filmy o jeho životě a jeho božské Osobě.

Na přikázání – „Pomni, abys den sváteční světil“ – přeměňuje neděli na víkend, na den sportu, zápasů a zábavy.

Na přikázání – „Cti otce svého i matku svou“ – staví nový model rodiny, založený na pouhém spolužití, dokonce mezi homosexuály.

Na přikázání – „Nezabiješ“ – se mu podařilo legalizovat všude potrat, přijmout eutanazii a téměř vymýtit respekt k hodnotě lidského života.

Na přikázání – „Nesesmilníš“ – ospravedlňuje, velebí a propaguje jakoukoliv formu nečistoty, až k ospravedlňování skutků proti přírodě.

Na přikázání – „Nepokradeš“ – pracuje, aby se stále více rozmnožovaly krádeže, násilí, zabavování majetku a loupeže.

Na přikázání – „Nepromluvíš křivého svědectví“ – působí, aby se propagoval stále více zákon podvodu, lži a dvojakosti.

Na přikázání – „Nepožádáš manželky, nepožádáš statku bližního svého“ – klame mysl a srdce člověka, aby do hloubky zkazilo jeho svědomí.

Tímto způsobem jsou duše vháněny na zlou a zvrhlou cestu neposlušnosti Zákona Páně, jsou zavaleny hříchem a je jim tak znemožněno přijmout dar milosti a Božího života.

Proti sedmi ctnostem, božským a hlavním, které jsou ovocem života v milosti Boží, staví zednářství šíření sedmi hlavních hříchů, které jsou ovocem trvalého života ve stavu hříchu.

Proti víře staví pýchu; proti naději rozkoš; proti lásce lakotu; proti opatrnosti hněv; proti statečnosti lenivost; proti spravedlnosti závist; proti mírnosti nestřídmost.

Kdo se stane obětí sedmi hlavních hříchů, je postupně přiváděn k tomu, aby odňal úctu patřící jedině Bohu a dal ji falešným božstvům, která jsou zosobněním všech těchto hříchů.

V tom spočívá největší a nejstrašnější rouhání.

Hle, proč na každé hlavě bestie je napsán rouhačský název.

Každá zednářská lóže má za úkol prosazovat uctívání jiného božstva.

První hlava nese rouhačský název pýchy, která se staví proti ctnosti víry a vede k prosazování úcty bohu lidského rozumu a domýšlivosti, techniky a pokroku.

Druhá hlava nese rouhačský název smilstva, které se staví proti ctnosti naděje a přivádí k prokazování úcty bohu sexuality a nečistoty.

Třetí hlava nese rouhačský název lakoty, která se staví proti ctnosti lásky a rozšiřuje všude kult boha peněz.

Čtvrtá hlava nese rouhačský název hněvu, který se staví proti ctnosti opatrnosti a přivádí k prokazování úcty bohu nesvornosti a rozkolu.

Pátá hlava nese rouhačský název lenivosti, která se staví proti ctnosti statečnosti a šíří kult boha strachu, veřejného mínění a vykořisťování.

Šestá hlava nese rouhačský název závisti, která se staví proti ctnosti spravedlnosti a vede k uctívání boha násilnosti a války.

Sedmá hlava nese rouhačský název nestřídmosti, která se staví proti ctnosti mírnosti a vede k prosazování kultu tolik velebeného božstva poživačnosti, materialismu a rozkoše.

Úkolem zednářských lóží je pracovat dnes s velkou lstivostí, aby všude přivedly lidstvo k pohrdání svatým zákonem Božím, k otevřené opozici vůči deseti přikázáním, k upření úcty patřící jedině Bohu a k jejímu prokazování falešným idolům, velebeným a uctívaným stále větším množstvím lidí: rozumu; tělu; penězům; nesvornosti; moci; násilí; rozkoši.

Tak jsou duše uvrhovány do temného otroctví zla, neřesti a hříchu, a – v okamžiku smrti a Božího soudu – do jezera věčného ohně, kterým je peklo.

Nyní chápete, jak se v těchto časech, proti hroznému úkladu černé bestie, to je zednářství, moje Neposkvrněné Srdce stává vaším útočištěm a jistou cestou k Bohu.

V mém Neposkvrněném Srdci se rýsuje taktika užívaná vaší Nebeskou Matkou, jak čelit a zvítězit nad podlými pletichami, užívanými černou bestií.

Proto formuji všechny své děti, aby zachovávaly desatero Božích přikázání: aby do písmene žily evangelium; aby přistupovaly často ke svátostem; zejména ke svátosti smíření a eucharistického přijímání jako nutné pomoci k životu v milosti Boží; aby se mocně cvičily ve ctnostech, a tak neustále kráčely po cestě dobra, lásky, čistoty a svatosti.

Tak používám vás, svých malých synů, kteří jste se mi zasvětili, abych odhalila všechny podlé úklady, nastrojené vám černou bestií, a zneškodnila konečný mohutný útok, který dnes zednářství rozpoutalo proti Kristu a jeho církvi.

A nakonec především v největší porážce zednářství se zjeví v celém lesku triumf mého Neposkvrněného Srdce ve světě.“

 

 

Dongo (Como), 13. června 1989

Výročí druhého fatimského zjevení

Zvíře podobné beránku

„Přemilí synové, dnes si připomínáte mé druhé zjevení v chudé Cova da Iria 13. června 1917.

Už tehdy jsem vám předpověděla, co všechno prožíváte v těchto časech. Oznámila jsem vám veliký zápas mezi mnou, Ženou oděnou sluncem, a obrovským  Rudým drakem , který přivedl lidstvo k životu bez Boha.

Předpověděla jsem vám podlé a temné dílo, vykonávané zednářstvím, aby vás vzdálilo od zachovávání Zákona Božího a učinilo vás obětí hříchů a neřestí.

Především jsem vás chtěla jako Matka upozornit na veliké nebezpečí, které dnes hrozí církvi i v mnoha ďábelských útocích proti ní, aby ji zničily.

K dosažení tohoto cíle přichází černé bestii, vystupující z moře, na pomoc ze země bestie, která má dva rohy, podobné rohům beránka.

Beránek byl v Písmě svatém vždy symbolem oběti. V noci exodu je obětován beránek a jeho krví jsou pomazány veřeje domů židovských, aby byly uchráněny trestu, který naopak stihne všechny Egypťany.

Židovské Velikonoce připomínají každoročně tuto událost obětováním beránka, který je zabit a sněden.

Na Kalvárii se Ježíš Kristus obětuje za spásu lidstva. On sám se činí naší Paschou a stává se pravým Beránkem Božím, který snímá všechny hříchy světa.

Bestie má na hlavě dva rohy, podobné rohům beránka.

Se symbolem oběti je úzce spjat symbol kněžství: dva rohy.

Pokrývku hlavy se dvěma rohy nosil ve Starém zákoně velekněz.

Mitru – se dvěma rohy – nosí biskupové církve k označení plnosti svého kněžství.

Černá bestie, podobná pardálu, označuje zednářství; dvourohá bestie, podobná beránku, označuje zednářství, které proniká do nitra církve, to je církevní zednářství, které se rozšířilo především mezi členy hierarchie.

Tato zednářská infiltrace do nitra církve už vám byla mnou předpověděna ve Fatimě, když jsem vám oznámila, že satan pronikne až do vrcholu církve.

Je-li úkolem zednářství strhávat duše do zatracení tím, že je vedou k uctívání falešných božstev, cílem církevního zednářství je naopak zničit Krista a jeho církev vytvořením nového idolu, to je falešného Krista a falešné církve.

Ježíš Kristus je Syn Boha živého, je vtělené Slovo, je pravý Bůh a pravý Člověk, protože ve své božské Osobě spojuje přirozenost lidskou a přirozenost božskou.

Ježíš dal v evangeliu o sobě nejúplnější definici slovy: já jsem Pravda, Cesta a Život.

Církevní zednářství pracuje na zatemňování jeho božského Slova přirozenými rozumovými výklady a ve snaze učinit je pochopitelnějším a přijatelnějším je zbavuje veškerého nadpřirozeného obsahu.

Tak se šíří bludy na všech stranách samotné katolické církve. V důsledku šíření těchto bludů se dnes mnozí vzdalují od pravé víry a dávají tak za pravdu mému proroctví ve Fatimě: – Přijdou doby, kdy mnozí ztratí pravou víru. – Ztráta víry je odpadlictví.

Církevní zednářství pracuje podle a ďábelsky, aby všechny přivedlo k odpadu.

Ježíš je život, neboť dává milost.

Cílem církevního zednářství je ospravedlnit hřích a představovat jej ne jako zlo, nýbrž jako hodnotu a dobro.

Tak se radí dopouštět se ho jako způsobu uspokojování potřeb vlastní přirozenosti a ničí se tak kořen, z něhož se může zrodit lítost, a prohlašuje se, že vyznávat hřích už není nutné.

Zhoubným ovocem této zlořečené rakoviny, rozlezlé v celé církvi, je všude vymizení individuální zpovědi.

Duše jsou vedeny k životu ve hříchu, odmítajíce dar Života, věnovaný nám Ježíšem.

Ježíš je Cesta vedoucí k Otci skrze evangelium.

Církevní zednářství přeje exegezím, které mu dávají racionalistický a přirozený výklad aplikací rozličných literárních žánrů, takže je v každé své části roztrháno.

Nakonec se dojde k popření historické zkušenosti zázraků a Kristova vzkříšení a uvede se v pochybnost samotné Božství Ježíšovo a jeho vykupitelské poslání.

Když zničila historického Krista, bestie se dvěma rohy, podobnými beránkovým, se snaží zničit mystického Krista, kterým je církev.

Církev ustanovená Kristem je jediná: svatá, katolická, apoštolská, jedna, založená na Petrovi.

Jako Ježíš, tak i církev jím založená, tvořící jeho mystické tělo, je pravda, život a cesta.

Církev je pravda, neboť jí jediné svěřil Kristus úkol chránit v celistvosti celý poklad víry. Svěřil jej hierarchické církvi, to je papeži a biskupům s ním spojeným.

Církevní zednářství se snaží tuto skutečnost zničit falešným ekumenismem, vedoucím k přijetí všech křesťanských církví tvrzením, že každá z nich má část pravdy.

Zabývá se plánem založit jednu ekumenickou univerzální církev, vytvořenou splynutím všech křesťanských vyznání, mezi nimi církví katolickou.

Církev je život, neboť dává milost a jenom ona má účinné prostředky milosti – sedm svátostí.

Zvláště je život, neboť jí jediné byla dána moc plodit Eucharistii prostřednictvím služebného (ministeriálního) a hierarchického kněžství.

Ježíš Kristus je v Eucharistii skutečně přítomen svým oslaveným tělem a svým Božstvím.

Církevní zednářství se tak snaží přemnoha podlými způsoby napadat úctu církve ke svátosti Eucharistie.

Oceňuje se u ní pouze aspekt Večeře, směřuje k minimalizování její svátostné hodnoty, snaží se popřít skutečnou přítomnost Ježíšovu v konsekrovaných Hostiích.

Proto byla postupně potlačena všechna vnější znamení, která jsou ukazateli víry ve skutečnou přítomnost Ježíšovu v Eucharistii, jako pokleknutí, veřejné adorační hodiny, úctyhodný zvyk obklopovat svatostánek světly a květy.

Církev je cesta, neboť vede k Otci skrze Syna v Duchu Svatém po cestě dokonalé jednoty.

Jako Otec a Syn jedno jsou, tak musíte být jedno mezi sebou.

Ježíš chtěl, aby jeho církev byla znamením a nástrojem jednoty veškerého lidského pokolení.

Církev má sílu udržet si jednotu, neboť byla založena na úhelném kameni své jednoty: Petrovi a papeži, který následuje Petrovo charisma.

Církevní zednářství hledí tedy zničit základ jednoty církve podlým a úkladným útokem na papeže.

Osnuje spiknutí rozepří a odporu vůči papeži; podporuje a odměňuje ty, kdo jej hanobí a odpírají mu poslušnost; propaguje kritiky a opozice biskupů a teologů.

Tímto způsobem se bourá samotný základ její jednoty, a tak je církev stále více trhána a rozdělována.

Milovaní synové, pozvala jsem vás, abyste se zasvětili mému Neposkvrněnému Srdci a vstoupili do tohoto mého mateřského útočiště, především proto, abyste byli ušetřeni a uchráněni těchto hrozných úkladů.

Proto jsem vás v zásvětném aktu mého Hnutí nabádala, abyste se zřekli jakékoliv touhy po kariéře. Tak můžete uniknout nejsilnějšímu a nejnebezpečnějšímu úkladu, používanému zednářstvím, aby ke své tajné sektě přidružilo mnoho mých milovaných synů.

Vedu vás k veliké lásce k Ježíši – pravdě – tím, že z vás činím statečné svědky víry; vedu vás k Ježíši – životu – přivádějíc vás k velké svatosti; k Ježíši – cestě – žádajíc od vás, abyste byli v životě pouhým žitým a do písmene hlásaným evangeliem.

Pak vás vedu k největší lásce k církvi.

Učím vás milovat církev – pravdu, činíc z vás statečné hlasatele všech pravd katolické víry, zatímco se silně a odvážně stavíte proti všem bludům.

Tak proti temné síle dnešního církevního zednářství, usilujícího zničit Krista a jeho církev, stavím mohutnou záři mého věrného kněžského šiku, aby byl Kristus všemi milován, poslouchán a následován a jeho církev aby byla stále více milována, bráněna a posvěcována.

V tom především spočívá lesk vítězství Ženy oděné sluncem a mému Neposkvrněnému Srdci se dostává nejzářivějšího triumfu.“

 

 

Milán, 31. prosince 1993

 

Moje obavy jsou veliké, protože moji církev ovládá zvůle zlých sil, které ji ohrožují a chtějí ji zničit zevnitř.

Zednářství si se svou ďábelskou mocí založilo své centrum přímo v srdci církve, kde sídlí zástupce mého Syna Ježíše, a rozlévá svůj zlobný vliv do všech koutů světa.

Církev bude nyní zrazena svými vlastními členy, bude krutě pronásledována a přivedena na popraviště.

Vidím, že krvavé pronásledování je již před branami, a tak mnozí z vás budou strženi prudkou vichřicí tohoto strašného uragánu.